Jak se utvářela Evropa
Vůle občanů má skutečný vliv: 80. léta
Rozšiřování evropského projektu
Rozšiřování evropského projektu
Evropské společenství se v 80. letech 20. století dále rozvíjí, na pozadí zahraničních vztahů zakořeněných ve studené válce se připojují další země a otevírá se jednotný trh. Jaké problémy trápí evropské voliče?
1984: Silnější Parlament dává pevnější postavení evropským občanům
V roce 1984 volí občané z deseti členských zemí včetně Řecka, které vstoupilo do Evropského společenství v roce 1981.
Mění se vliv hlasování občanů na finance Společenství: pravomoci Evropského parlamentu se totiž rozšiřují i na rozpočet Společenství.
Před volbami schvalují poslanci EP návrh ústavy, kterou propaguje federalistický aktivista Altiero Spinelli s cílem reformovat instituce Evropských společenství a přiblížit je občanům. Členské státy tuto iniciativu sice nepřijímají, ale svědčí o snaze Parlamentu posunout Evropská společenství na ještě demokratičtější úroveň.
1989: Směr Středomoří
Do roku 1989 se k Evropskému společenství přidaly i Španělsko a Portugalsko a účastní se tedy voleb v tomto roce.
Rozšíření o jižní Evropu vnáší do Společenství větší regionální rozdíly mezi členskými státy. Proto se zrodila skutečná politika soudržnosti. Vznikají strukturální fondy zaměřené na nejchudší regiony, dbá se na strategické zacílení investic a víceleté programování.
Evropské společenství se stále více potýká s rozsáhlými ekologickými katastrofami, včetně havárie v Černobylu, alarmující úrovně znečištění ovzduší a vody a děr v ozonové vrstvě. Veřejnost si je stále více vědoma environmentálních hrozeb a je jasné, že je třeba vytvořit politiku životního prostředí na evropské úrovni. To se odráží i v rostoucí popularitě stran zelených v celé Evropě.
Evropská integrace se dál prohlubuje. V roce 1986 byl přijat Jednotný evropský akt, kterým se vytváří společný trh. To znamená, že se v rámci Společenství odstraňují překážky stojící v cestě obchodu a harmonizují se normy. Díky legislativním postupům známým jako spolupráce a souhlas začíná mít Parlament skutečný vliv na právní předpisy, přičemž se řídí demokratickým hlasem občanů.
V této době byl spuštěn Program Erasmus. Do roku 2022 dal příležitost akademického a odborného vzdělávání přibližně 13 milionům účastníků.
V roce 1988 Evropský parlament uděluje první Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Tu Parlament uděluje jednotlivcům, skupinám a organizacím, které významně přispěly k ochraně lidských práv, jako výraz svého oddanosti ochraně demokracie a svobody projevu. Jako první získali cenu Nelson Mandela a posmrtně Anatolij Marčenko.