Výstava
Pro poslance Evropského parlamentu představovalo budoucí znovusjednocení Německa historickou příležitost k tomu, aby bylo konečně překonáno rozdělení Evropy a aby se v Evropě posílila politická rovnováha, byl podpořen proces zmírňování napětí mezi velmocemi a budování míru, zesílila spolupráce mezi evropskými národy a upevnila se demokracie a pluralita na celém evropském kontinentu. Zatímco Evropská rada usilovala řadu měsíců o nalezení společného postoje dvanáctky k „německé otázce“, Evropský parlament opakovaně zdůrazňoval, že sjednocení Německa musí doprovázet posílení Společenství a posun směrem k politické unii, která by zahrnovala všechny aspekty vnější politiky a bezpečnosti. A právě před poslanci Evropského parlamentu předseda Evropské komise Jacques Delors v lednu 1990 prohlásil, že NDR má své místo v Evropském společenství, pokud o to požádá.
Dne 15. února 1990 zřídil Evropský parlament dočasný výbor pro zkoumání dopadu procesu sjednocení Německa na Evropské společenství. Zpravodajem byl jmenován britský poslanec Alan John Donnelly, který ihned definoval priority a další postup. O politických, hospodářských a finančních aspektech sjednocení, které se nakonec stalo skutečností dne 3. října 1990, jednaly oba německé státy přímo, byť v úzké spolupráci se Spojenci. Dočasný výbor pro sjednocení Německa byl zároveň po dobu devíti měsíců centrem veškeré činnosti Parlamentu týkající se této otázky.
Dvacetičlenný dočasný výbor – mezi jehož členy byli tři bývalí ministři zahraničních věcí – se zaměřil nejprve na aspekty sjednocení Německa a jejich možné dopady na fungování orgánů Společenství. Ad hoc výbor pro sjednocení Německa se zabýval zejména otázkou, zda bude nutné revidovat evropské smlouvy. Posuzoval rovněž rozpočtové a finanční důsledky, které bude mít začlenění NDR do SRN pro Evropské společenství. Dočasný výbor věnoval zvláštní pozornost také obchodním závazkům NDR a dopadu sjednocení Německa na vojenská spojenectví. V rámci své činnosti dočasný výbor požádal stálé výbory Parlamentu o stanoviska, která mu umožňovala lépe posoudit důsledky sjednocení německých států pro oblasti činnosti a společné politiky Evropského společenství.
Ještě před ukončením práce dočasného výboru přijali poslanci Evropského parlamentu další soubor důležitých usnesení, zejména v dubnu, červenci a říjnu 1990; tato usnesení se týkala reakce Společenství na sjednocení Německa a jeho dopadů na pracovní postupy Společenství. Evropský parlament v těchto dokumentech vyjádřil názor, že sjednocení Německa přispěje k politickému i hospodářskému posílení Společenství, bude impulsem pro hospodářský, sociální a environmentální rozvoj bývalé NDR a Společenství a zároveň bude užitečným spojovacím článkem mezi Společenstvím a zeměmi střední a východní Evropy.
